Jak dlouho je vhodné kojit?
Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje kojit výlučně (tedy bez jakéhokoli dokrmu) do ukončeného 6. měsíce dítěte a dále min. do 2 let či déle.
Průměrný věk odstavení dětí u přírodních národů, kde jsou maminky zvyklé kojit do tzv. samoodstavení je cca 4,5 roku. Zpravidla o samoodstavení mluvíme ne dříve než po 2. roce dítěte. Vše ostatní jsou spíše nevyřešené problémy s kojením, způsobené často poklesem laktace, mnohdy z důvodu chybného zavádění příkrmů do jídelníčku.
foto www.super.cz
Zdá se vám to příliš?
V ČR je obvyklé kojit do cca 1 roku dítěte. Poté máme tak nějak pocit, že to stačí. Je to klasický zažitý vzorec chování, stále panují mýty o vzniku zubního kazu způsobeném kojením, o mizivé výživové hodnotě mateřského mléka ve vyšším věku dítěte, o rozmazlování dítěte kojením, o matce = otrokyni svého dítěte.
Znovu je třeba zdůraznit, že jde o mýty!
Mateřské mléko je stále i po prvním roce nenahraditelnou a zcela jedinečnou tekutinou. Ačkoli již dítě jí 5-6 porcí nemléčných příkrmů a pomalu během druhého roku přechází na stravu dospělých (samozřejmě ještě přiměřeně svému věku), mateřské mléko představuje jakýsi multivitamin, zdroj probiotik a protilátek. Zároveň má kojení významný psychologický aspekt v procesu osamostatňování a je zdrojem bezpečí a jistoty.
Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje kojit výlučně (tedy bez jakéhokoli dokrmu) do ukončeného 6. měsíce dítěte a dále min. do 2 let či déle.
Průměrný věk odstavení dětí u přírodních národů, kde jsou maminky zvyklé kojit do tzv. samoodstavení je cca 4,5 roku. Zpravidla o samoodstavení mluvíme ne dříve než po 2. roce dítěte. Vše ostatní jsou spíše nevyřešené problémy s kojením, způsobené často poklesem laktace, mnohdy z důvodu chybného zavádění příkrmů do jídelníčku.
foto www.super.cz
Zdá se vám to příliš?
V ČR je obvyklé kojit do cca 1 roku dítěte. Poté máme tak nějak pocit, že to stačí. Je to klasický zažitý vzorec chování, stále panují mýty o vzniku zubního kazu způsobeném kojením, o mizivé výživové hodnotě mateřského mléka ve vyšším věku dítěte, o rozmazlování dítěte kojením, o matce = otrokyni svého dítěte.
Znovu je třeba zdůraznit, že jde o mýty!
Mateřské mléko je stále i po prvním roce nenahraditelnou a zcela jedinečnou tekutinou. Ačkoli již dítě jí 5-6 porcí nemléčných příkrmů a pomalu během druhého roku přechází na stravu dospělých (samozřejmě ještě přiměřeně svému věku), mateřské mléko představuje jakýsi multivitamin, zdroj probiotik a protilátek. Zároveň má kojení významný psychologický aspekt v procesu osamostatňování a je zdrojem bezpečí a jistoty.
Otročina?
Nemusíte být k dispozici kdykoli. Po prvním roce je kojení záležitost domluvy. Nastavte si pravidla, postupně učte dítě počkat na kojení, pokud si říká o prs v pro vás nevhodnou chvíli (při placení v samoobsluze, apod.) Můžete na kojení používat gesto/znak či specifické slovo (bumbi, mlíčko, mňamy, ...), aby vám dítě mohlo sdělit, že chce kojení a nesápalo se vám do výstřihu. |
Žádná omezení!
Kojení vás téměř v ničem nemusí omezovat. Můžete bez obav sportovat, jíst či pít bez omezení, a to (v rozumné miře) i alkohol či kávu. Nemusíte odkládat plánované zákroky typu rentgenu, narkozy, lokálního umrtvení apod. Dokonce ani nemusíte být neustále přítomna u dítěte. Můžete např. na noc či dvě odjet (na víkend), laktace je dostatečně zaběhnutá a (to je samozřejmě individuální) starší děti, pokud matka není přítomna, kojení zpravidla nevyžadují. Laktace se přizpůsobí poptávce. Často je odloučení problematické vice pro maminku, než pro dítě. |
Dlouhodobé kojení jako norma.
Ano, dlouhodobé kojení by mělo být normou. Maminky občas přestávají po 1. roce kojit a dítěti dávají umělé mléko. Umělé mléko je ale pouhá náhražka mateřského, v případě, že mateřské mléko z nějaké důvodu není (což se týká jen malého procenta maminek). Proč tedy dítěti již od útlého věku dávat náhražky, když originál je k dispozici?
Někdy je dlouhodobé kojení považováno za extrém tzv. eko/bio maminek. Je spojováno s nošením v šátku, látkovými plenami, ekologickým chováním a zdravou stravou. To vše představuje volbu životního stylu a je na každém, jak se rozhodne žít a jaké hodnoty si zvolí. Kojení (dlouhodobé) by však mělo být normou i pro "nebio" maminky. V ČR jsou navíc pro dlouhodobé kojení extrémně příznivé podmínky díky dlouhé rodičovské dovolené. Bohužel, např. v Norsku (kde je MD jen 1 rok) je po 6. měsíci kojeno ještě 80% dětí, v ČR jen 64%.
Ano, dlouhodobé kojení by mělo být normou. Maminky občas přestávají po 1. roce kojit a dítěti dávají umělé mléko. Umělé mléko je ale pouhá náhražka mateřského, v případě, že mateřské mléko z nějaké důvodu není (což se týká jen malého procenta maminek). Proč tedy dítěti již od útlého věku dávat náhražky, když originál je k dispozici?
Někdy je dlouhodobé kojení považováno za extrém tzv. eko/bio maminek. Je spojováno s nošením v šátku, látkovými plenami, ekologickým chováním a zdravou stravou. To vše představuje volbu životního stylu a je na každém, jak se rozhodne žít a jaké hodnoty si zvolí. Kojení (dlouhodobé) by však mělo být normou i pro "nebio" maminky. V ČR jsou navíc pro dlouhodobé kojení extrémně příznivé podmínky díky dlouhé rodičovské dovolené. Bohužel, např. v Norsku (kde je MD jen 1 rok) je po 6. měsíci kojeno ještě 80% dětí, v ČR jen 64%.
A hlavně - těch prvních pár měsíců a let dětství našich malých cvrčků strašně rychle uteče. Užívejme každé možnosti přitulení, pomazlení a prožití intimní chvilky, kterou máme k dispozici. Za pár let už budeme škemrat o objetí u 15 letých habánů a našminkovaných slečen...
|
|